Rod Klusáčků v minulosti a dnes

 

V Polné a jejím okolí a Přibyslavi se od 17. století setkáváme s nositeli rodového jména Klusáček. Je nanejvýš pravděpodobné, že všichni, dnes žijící nositelé tohoto jména, mají jednoho společného pra...pra...dědečka a pra...pra... babičku.

 

Nejstarším, prameny doložitelným, příslušníkem rodu Klusáčků je Jakub Klusáček, který žil v 17. století ve vsi Hrbov, příslušející k panství Polná1. Ponecháváme zatím stranou Jana Klusáčka ze Zhoře, který je doložen již v 15. století, ale mezi ním a Jakubem je více než 150 let bez jasné kontinuity rodu. Existenci Jakuba dokládá přesvědčivě Berní rula2, jeho úmrtí polenská matrika zemřelých a narození jeho dětí polenská matrika narozených.

 

Jakub Klusáček je zapsán v Berní rule čáslavského kraje k roku 1654. Ze zápisu vyplývá, že v té době vlastnil v Hrbově dvě usedlosti, přičemž jedna z nich byla ke dni soupisu vyhořelá. K první usedlosti patřilo 40 a ke druhé 48 strychů polí, celkem tedy 88 strychů. Z 88 strychů3 bylo možné osít plochu asi 25 ha. Z toho však Jakub, jak se uvádí v rule, osíval na zimu 18 strychů a na jaro 20 strychů, tj. cca 11 hektarů. Dovídáme se rovněž, že vlastnil 1 koně, 4 voly, 5 krav a 12 jalovic, 24 ovcí a 9 sviní. Byl to tedy relativně bohatý sedlák. I ve srovnání s ostatními osedlými v Hrbově na tom nebyl špatně. Hrbov měl v té době 17 usedlostí4,5 (včetně dvou Jakubových) o celkové výměře 538 strychů, tj. asi 153 ha polí. Jakub vlastnil asi 16% všech polí. Z celkového počtu 350 ks zvířat vlastnil 55 kusů , tj. rovněž. 16%.

 

Jakub byl ženatý - jeho manželka se jmenovala Kateřina. Vyplývá to z matriky narozených, která se zachovala pro Polnou a okolí od roku 1640. Matrika dokládá, že Jakub s Kateřinou měli 3 dcery:

Anna6 se narodila mezi 19. 4. 1643 -12. 5. 1643

Uršula7 ( Woršila ) se narodila 18. 8. 1646

Magdalena8 se narodila 22. 7. 1649.

 

Je pravděpodobné, že Jakub s Kateřinou měli ještě syna Víta a Jiříka, kteří se ale narodili před založením matrik v roce 1640 a zápis o jejich narození v první polenské matrice není tudíž uveden. Vít zemřel v Hrbově 14. 9.1720 ve věku 80 let (narodil se tedy právě v roce 1640), jak udává matrika zemřelých  a Jiřík zemřel 2. 4. 1715 rovněž v Hrbově. Oba mají v dalším období děti a existují zápisy o jejich úmrtí. Tyto zápisy potvrzují vysoký věk, kterého se oba dožili.

 

Jakub Klusáček9 zemřel 18. 3.1694 a byl pochován v Polné na hřbitově sv. Kateřiny. Mohl se dožít věku 80 let. Potom by se narodil kolem roku 1615. Děti mohl mít od roku 1633, kdy by mu bylo 18 let, poslední dcera se narodila v roce 1649, kdy by mu bylo 34 let. Za těchto podmínek pak není vyloučeno, aby jeho prvním synem byl i František, druhý Klusáček doložený berní rolí ve stejné době jako Jakub.

 

Kateřina - Jakubova  žena  zemřela 12.4.1677 v Hrbově10. Zápis však není zcela konkrétní, protože uvádí, že zemřela Klusáčková, ale neříká která. Jde však o údaj, který je v relaci k věku jejích dětí .Pokud se narodila kolem roku 1615, zemřela by      v 62 letech.

 

Druhým, berní rolí doloženým Klusáčkem, je František (Franz) Klusáček. Co o něm víme? Byl v roce 1653 nově osazen do Přibyslavi, města které bylo součástí panství Polná. Nově osazení měli daňovou úlevu (berni, tedy daň, neplatili tři  roky - tak jako pohořalí) a proto rula obsahuje záznam o této skutečnosti.

 

Po třicetileté válce byla řada gruntů a domů prázdných a vrchnost na ně dosazovala nové hospodáře. Je pravděpodobné, že  mladý Franz ( jak je nazván v rule) přesídlil z nedalekého Hrbova do Přibyslavi, aby založil novou rodinu a domácnost. Protože široko daleko jiná rodina Klusáčků neexistovala, je naše hypotéza, že Jakub je též Františkovým otcem pravděpodobná. Nasvědčuje tomu i to, že Františkův syn se jmenuje Jakub - tak jako jeho pravděpodobný dědeček.

 

Věkové relace jsou sice dost napjaté, ale nikoliv nemožné. Teoreticky by František také mohl být Jakubovým bratrem. Potom by však osazoval nový statek v podstatně vyšším věku a to se nezdá reálné. V té době nejstarší syn odcházel z domu, statek dědil nejmladší syn.

 

Pokud se František narodil v roce 1633, a to je ve vztahu k Jakubovi reálné, bylo mu v roce 1653 dvacet let. Tomu odpovídá i počáteční rozsah hospodářství. V roce 1654 měl 2 voly, krávu, jalovici a jednu svini, 15 strychů polí (4,5 ha), z nichž osíval 5 na jaře,  5 na zimu. To je podstatně méně než měl pravděpodobný tatínek, ale je to dost pro začátek.

 

Na polenském panství proběhla v roce 1675 (21 let od prvotního soupisu) daňová revisitace. František je stále držitelem domu a má 12 strychů polí (osívá 3 na zimu, 4 na jaro). K roku 1681 je opět zmiňován,  protože v tomto roce prodala obec pustinu Karafiátovou11 vedle gruntu Františka Klusáčka jistému Jiřímu Čermákovi za 6 kop  míšenských.

 

Zápis z matriky úmrtí není k dispozici, mohl zemřít kolem roku 1708. Pak by se dožil 75 let. O jeho manželce není zatím zpráva. Měl však patrně nejméně 2 syny:

 

Kryštof se narodil v roce 1661. Matrikou je doloženo, že zemřel 11. 3.1756 ve věku 95 let12. Jako starší patrně odešel z domu. Je doložen v roce 1713 a 1717 v domě později s č. p. 11 (12). Jako povolání má uvedeno nádeník. Při jeho narození bylo otci Františkovi, dle mých výpočtů, 28 let.  Druhým synem je Jakub. Příbuzenství je odvoditelné z toho, že obývá stejný dům, později č. p. 80 (108) jako František.

 

Přeskočme nyní z roku 1654 do roku 2003, tedy dobu téměř 350 let. Dobu z pohledu života jedné generace velice dlouhou, ale z hlediska historie rodu zase vlastně velice krátkou. Vždyť od Jakuba k narození mých potomků lze napočítat pouhých 11 generací. V roce 1654 jsou doloženi 2 nositelé jména Klusáček. V roce 2003 jich je na území Česka 430. Kupodivu můžeme také konstatovat, že jejich počet stoupá a zvýšil se v krátké době o 4 osoby. Nemůžeme se zabývat konkrétně jednotlivými našimi současníky, ale můžeme pracovat se statistickým souborem.

 

Protože nemáme možnost přímo nahlédnout do evidence obyvatelstva a zjistit kde současní Klusáčci žijí, musíme si pomoci telefonním seznamem a registrem podnikatelů. Z těchto podkladů plyne, že nositelů jména Klusáček, identifi-kovatelných jménem a adresou je podle příslušnosti k  jednotlivým novým krajům : 

 

 

kraj

osob

Praha

48

Středočeský

16

Liberecký

6

Ústecký

4

Karlovarský

2

Plzeňský

4

Jihočeský

11

Vysočina

65

Jihomoravský

52

Zlínský

0

Moravskoslezský

9

Olomoucký

5

Pardubický

6

Královéhradecký

13

Celkem

241

 

Zbývá 189 osob, které neumíme identifikovat, protože nemají telefon nebo nepodnikají. Půjde v řadě případů o nezletilé či zletilé děti.

 

Tabulka hezky dokumentuje, kde je - i po 350 letech - epicentrum rozrodu Klusáčků. Pomineme-li Prahu, jsou to přesvědčivě kraj Vysočina a kraj Jihomoravský (Brno), které mají 117 identifikovaných nositelů jména Klusáček, to je z 241 téměř 49 %.

 

Je naší snahou ukázat na přímou vazbu mezi současností a minulostí a vyvolat zájem i ostatních jmenovců na popsání stávajících vztahů mezi žijícími větvičkami a větvemi rodu a od těchto popisů postupně mapovat i vazby směrem do 350 let staré historie rodu. Podobný záměr mohou přijmout i mnohé další polenské rody. Nezničené matriky a bohaté archivní dokumenty týkající se Polné jsou ideálním   podkladem k pátrání po kořenech dalších polenských rodů a jejich rozrodů až do současnosti. Poněkud paradoxně tomu napomáhá i stagnace a ztráta významu města, započatá ve druhé polovině 19. století. Polná tak byla ušetřena velké příchozí migrace a všech dopadů z toho vyplývajících pro uchování tradice a kontinuity ve vývoji rodů.

 

 

Jiří Klusáček ( Praha - Ruzyně)

      jiri@klusacek.cz

           19. 2. 2003

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámky:

 

1) Polenské panství zakoupil v roce 1623 jako konfiskát po Rudolfu Žejdlicovi  kardinál František z Ditrichštejna, biskup olomoucký za 150 tis. zlatých. Roku 1636 panství zdědil Maxmilián z Ditrichštejna, synovec kardinála a v roce 1655 panství zdědil syn předešlého kníže Ferdinand z Ditrichštejna.

 

2) Berní rula je soupisem poddaných - daňových poplatníků podle jednotlivých panství a statků. O vypracování berní ruly rozhodl zemský sněm, který zasedal od 3.12.1652 do 14.2.1653. Zvolil vizitační komise, které měly provést soupis všech poddaných a sestavit berní rulu. Podle ní se nadále vyměřovala daň. Vlastní berní rula je zachována v 25 svazcích pro 15 tehdejších krajů. Její opisy jsou uloženy i v pozdějším soupise - Tereziánském katastru. Soupis byl prováděn v letech 1653 až 1655. Berní rula, sv. 10, kraj čáslavsky  I. tiskem vydalo SPN v roce 1953, str. 314 Hrbov, str. 305 Přibyslav.

 

3) Strych nebo-li korec byla míra objemová a to asi 93 litrů. Jedním korcem obilí bylo možné osít plochu velikosti cca 2 837 m2  ( 28,37 arů). 88 strychů odpovídá ploše 25 ha ( 249 656 m2 ). Dále se dělil na 4 věrtele.

 

4) Berní rula rozlišovala hospodáře pro účely stanovení výše berně ve třech kategoriích (qualitates): osedlý - celá  berní jednotka, chalupník - 1/4 berní jednotky a zahradník - 1/8 berní jednotky. Osedlých bylo v Hrbově 13, chalupníci 3 a zahradník 1. Ve vsi nebyla žádná pustá usedlost, jak bylo v té době jinde obvyklé.

 

5) Hrbov podle sčítání lidu v roce 1980 má 53 domů s 62 byty a 74 domácnostmi. Žije zde 248 obyvatel ( z toho 78 do 15 let, 113 ekonomicky aktivních a 127 žen). Výměra katastru je 715 ha.

 

6) matrika narozených Polná, inv. č. 28 str. 15

 

7) matrika narozených Polná,  inv. č. 28 str. 36

 

8) matrika narozených Polná,  inv. č. 28 str. 44

 

9) matrika zemřelých Polná,  inv. č. 40 str. 421

 

10) matrika zemřelých Polná, inv. č. 40 str. 172

 

11) František Půža, Kronika přibyslavská, str.137

 

12) matrika  Přibyslav, signo 2587 NCZ 1743-1768, folio 349

 

Publikováno v časopise Polensko č. 3 v roce1993, na www.klusacek.cz umístěno 17.4.2005